Stavbu homolského poutního kostela financovala hraběnka Terezie Eleonora rozená ze Žďáru, provdaná za španělského generála Petra, hraběte z Ugarte. Terezie Eleonora byla jeho druhou chotí a měla s ním několik dětí – mj. jedinou přeživší dceru Marii Maxmiliánu z Ugarte, provdanou baronku a posléze hraběnku Zárubovou z Hustiřan usazenou na zámku v Kostelci nad Orlicí. K té si Terezie Eleonora vytvořila blízké niterné pouto, které přispělo i k tomu, že se již jako vdova odstěhovala v roce 1688 z velkomeziříčského zámku a Vídně do malého (nově zakoupeného a vystavěného) zámku v Borovnici, aby byla své dceři co nejblíže.

Základní kámen kostela byl položen 12. května 1692 a třídenní slavnosti proběhly za přítomnosti královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Spolu s kostelem byla na návrší nově vybudována i škola.

Kostel byl navržen jako prostá jednolodní stavba se štítovým průčelím natočeným netypicky severním směrem, aby dominoval okolní volné krajině. Architektura je raně barokní. Fasáda průčelí je členěna plochými lisenami, štít vybíhá z volutových vyzdívek. Hranolová věž v severovýchodním rohu byla roku 1740 stržena vichřicí, ale záhy došlo k její opravě. Kostel je obklopen malým hřbitovem, kde byly roku 1703 postaveny dvě kaple (kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Nanebevzetí Panny Marie). Jako třetí kaple vypadá kostnice na východní straně kostela, která byla postavena roku 1778.

K poutnímu chrámu vede unikátní kamenné schodiště, které je ojedinělou umělecko-historickou a stavební památkou v rámci střední Evropy. Sochařská výzdoba je z 2. pol. 18. století a pochází z dílny rodiny Hendrichů z Litomyšle. V současnosti z ní zbývají pouze fragmenty. Schodiště tvoří 153 kamenných stupňů a 16 odpočívadel. Počet schodů a odpočívadel je symbolický; byl určen myšlenkou, aby se poutníci na schodech mohli pomodlit celý růženec. Stupňů je tolik, kolik Zdrávasů obsahuje původní růženec a odpočívadel tolik, kolikrát se opakuje modlitba Otče náš. Smysl této stavby je ukotven v modlitbě a modlitba se tak stala architektem:

jak se modlit na homolských schodech

Začínáme znamením kříže, modlitbou Věřím v Boha, Otče náš a 3x Zdrávas Maria. Následuje Desátek, který začíná modlitbou Otče náš, po něm je vždy deset Zdrávasů. Na konci každého desátku se modlíme Sláva Otci.

Každý desátek medituje nad jiným tajemstvím, po jménu Ježíš vkládáme nejprve tajemství radostná:

1.Ježíš, kterého jsi z Ducha svatého počala,

2.Ježíš, s kterým jsi Alžbětu navštívila,

3.Ježíš, kterého jsi v Betlémě porodila,

4.Ježíš, kterého jsi v chrámě obětovala,

5.Ježíš, kterého jsi v chrámě nalezla;

tajemství bolestná:

1.Ježíš, který se pro nás krví potil,

2.Ježíš, který byl pro nás bičován,

3.Ježíš, který byl pro nás trním korunován,

4.Ježíš, který pro nás nesl těžký kříž,

5.Ježíš, který byl pro nás ukřižován;

a tajemství slavná:

1.Ježíš, který z mrtvých vstal

2.Ježíš, který na nebe vstoupil

3.Ježíš, který Ducha svatého seslal

4.Ježíš, který tě, Panno, do nebe vzal

5.Ježíš, který tě v nebi korunoval

Na závěr: Zdrávas Královno.