![\"h\u0159bitovn\u00ed](\"https:\/\/kno.farnost.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/03\/svanna.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
V\u00a0roce 1572 byl na poli v\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta zalo\u017een na z\u00e1klad\u011b odkazu h\u0159bitov s\u00a0kapl\u00ed, nahrazenou v\u00a0letech 1685-1691 dne\u0161n\u00edm kostelem sv. Anny. Jeho ran\u011b barokn\u00ed stavbu doplnila kamenn\u00e1 ohradn\u00ed ze\u010f s \u0161estibokou kapl\u00ed sv. Flori\u00e1na v\u00a0jihov\u00fdchodn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed a v\u00a019. stolet\u00ed m\u00e1rnic\u00ed v\u00a0severov\u00fdchodn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed. Kostel byl vystav\u011bn jako z\u00e1meck\u00fd, proto jej postr\u00e1d\u00e1me v\u00a0popisu kosteleck\u00fdch kostel\u016f od d\u011bkana Bocha z\u00a0roku 1749. N\u011bkdy ve 2. t\u0159etin\u011b 19. stolet\u00ed do\u0161lo k\u00a0v\u00fdm\u011bn\u011b krov\u016f za ni\u017e\u0161\u00ed, p\u0159itom vznikla i dne\u0161n\u00ed jednoduch\u00e1 hlavn\u00ed \u0159\u00edmsa. Dal\u0161\u00ed opravy se uskute\u010dnily v\u00a0roce 1891, pravd\u011bpodobn\u011b tehdy kostel obdr\u017eel kovov\u00e1 okna. Roku 1894 byl nedosta\u010duj\u00edc\u00ed h\u0159bitov roz\u0161\u00ed\u0159en v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. Interi\u00e9r byl do dne\u0161n\u00ed podoby upraven v\u00a0r. 1903. Dla\u017eba kostela byla po\u0159\u00edzena v\u00a0roce 1913. V\u00a0roce 1929 byl kostel elektrifikov\u00e1n. Oprava v\u011b\u017e\u00ed se uskute\u010dnila v\u00a0roce 1932, fas\u00e1dy byly naposledy opraveny v\u00a0r. 1986.<\/p>\n
Orientovan\u00fd kostel stoj\u00ed ve st\u0159edu star\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti h\u0159bitova ohrazen\u00e9ho kamennou ohradn\u00ed zd\u00ed s\u00a0vjezdovou br\u00e1nou a dv\u011bma postrann\u00edmi brankami p\u0159i n\u00e1ro\u017e\u00edch na vstupn\u00ed severn\u00ed stran\u011b pod\u00e9l cesty na Doudleby. V\u0161echny t\u0159i vstupy jsou opat\u0159eny kamenn\u00fdm ost\u011bn\u00edm s\u00a0p\u016flkruhov\u00fdm z\u00e1klenkem a doned\u00e1vna i plastickou v\u00fdzdobou (koule a v\u00e1za na st\u0159\u00ed\u0161k\u00e1ch branek a erb Z\u00e1rub\u016f z\u00a0Hust\u00ed\u0159an), po roce 1990 a\u017e na erb odcizenou.<\/p>\n
Jednolodn\u00ed kostel s\u00a0obd\u00e9lnou lod\u00ed a s\u00a0v\u011b\u017eemi v\u00a0n\u00e1ro\u017e\u00edch ploch\u00e9ho z\u00e1padn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed kon\u010d\u00ed na v\u00fdchod\u011b p\u011btibok\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em s\u00a0p\u0159\u00edzemn\u00edmi p\u0159\u00edstavky sakristie a orato\u0159e po boc\u00edch. St\u011bny kostela \u010dlen\u00ed liz\u00e9nov\u00e9 r\u00e1mce a okna se segmentov\u00fdm nadpra\u017e\u00edm, na volutov\u00e9 hlavn\u00ed \u0159\u00edmse je nasazen n\u00edzk\u00fd krov. Z\u00e1padn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed rozd\u011bluje ploch\u00fd pilastrov\u00fd \u0159\u00e1d, st\u011bny prolamuj\u00ed t\u0159i port\u00e1ly, z\u00a0nich\u017e st\u0159edn\u00ed korunuje alian\u010dn\u00ed erb Franti\u0161ka Karla Z\u00e1ruby z\u00a0Hust\u00ed\u0159an a Maxmili\u00e1ny Terezie z\u00a0Ugarte. Uvnit\u0159 kostela se tato aliance opakuje na ji\u017en\u00ed patronsk\u00e9 lavici u hlavn\u00edho vstupu. Ob\u011b v\u011b\u017ee ukon\u010duj\u00ed m\u011bd\u011bn\u00fdm plechem kryt\u00e9 b\u00e1n\u011b s\u00a0lucernami a makovicemi, troj\u00faheln\u00fd n\u00e1stavec \u0161t\u00edtu mezi v\u011b\u017eemi korunuje kovan\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Za pozornost stoj\u00ed ran\u011b barokn\u00ed venkovn\u00ed dve\u0159e do kostela a obou sakristi\u00ed, skl\u00e1dan\u00e9 z\u00a0velmi \u0161irok\u00fdch fo\u0161en.<\/p>\n
V\u00a0interi\u00e9ru sklenut\u00e9m valen\u00fdmi klenbami s\u00a0v\u00fdse\u010demi, osazen\u00fdmi na pil\u00ed\u0159e rozd\u011bluj\u00edc\u00ed prostor p\u0159i st\u011bn\u00e1ch do \u0161esti m\u011blk\u00fdch kapl\u00ed, zaujmou krom\u011b vnit\u0159n\u00edho vybaven\u00ed z\u00a0doby v\u00fdstavby p\u0159edev\u0161\u00edm hlavice pil\u00ed\u0159\u016f se \u0161tukov\u00fdmi hlavicemi, z\u0159ejm\u011b upraven\u00fdmi v\u00a0roce 1903 a obohacen\u00fdmi o secesn\u00ed hlavi\u010dky and\u00edlk\u016f. Tehdy interi\u00e9r z\u00edskal i dne\u0161n\u00ed v\u00fdmalbu a kovov\u00e9 okenn\u00ed v\u00fdpln\u011b. V\u00a0severn\u00ed sakristii je osazena pam\u011btn\u00ed deska z\u00a0roku 1687 se\u00a0znakem Z\u00e1rub\u016f z\u00a0Hust\u00ed\u0159an a latinsk\u00fdm n\u00e1pisem A. M. D. G., \/ S: DEIPARAE V. MARIAE \/ EIVSQ MATRIS S. ANNAE HONOREM \/ HANC ECCLESIAM \/ ILLVSTRISSIMVS DOMINVS DOMINVS \/ FRANCISCVS CAROLVS L. B. AB HVS \/ TIRZAN, HAEREDITARIVS DNVS IN KOSTE \/ LECZ CIS FLVVIVM AQVILAM \/ EX FVNDAMENTO AEDIFICARI CVRAVIT ANNO \/ A PARTV VIRGINIS MILLESIMO SEXCEN \/ TESIMO OCTVAGESIMO SEPtIMO.<\/p>\n
Nejv\u00edce pozornosti si zasluhuj\u00ed ran\u011b barokn\u00ed port\u00e1lov\u00fd hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 se z\u00e1rubovsk\u00fdm erbem a s\u00a0obrazem sv. Anny z\u00a0r. 1845 a \u010dty\u0159i bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e s\u00a0bohatou \u0159ezb\u00e1\u0159skou v\u00fdzdobou s\u00a0rozvilinami nebo kv\u011bty. Pozoruhodn\u00e1 je i kazatelna s\u00a0figurami apo\u0161tol\u016f a evangelist\u016f. Dv\u011b z\u00a0figur bohu\u017eel n\u011bkdo ukradl po roce 1990.<\/p>\n
Dv\u011b rekvizice 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky postupn\u011b p\u0159ipravily kostel o zvony, z\u00a0nich nejstar\u0161\u00ed Josef poch\u00e1zel z\u00a0roku 1696, Maria z\u00a0r. 1836 a Sanktus nebyl datovan\u00fd. Nejedn\u00e1 se v\u0161ak o nejstar\u0161\u00ed zvony, ji\u017e v\u00a0roce 1695 se zde nach\u00e1zely zvony Anna, J\u00e1chym a Josef.<\/p>\n
Trojici nov\u00fdch zvon\u016f (V\u00e1clav, Jan Nepomuck\u00fd, Vojt\u011bch) z roku 1929 pohltila t\u0159et\u00ed rekvizice za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a dnes jsou jeho zvonov\u00e9 stolice pr\u00e1zdn\u00e9. Jen kr\u00e1tce zde po r. 1950 zvonil zvon p\u0159ivezen\u00fd z Pod\u016fl\u0161an.<\/p>\n
P\u016fvodn\u00ed varhany z roku 1703 od kr\u00e1lick\u00e9ho varhan\u00e1\u0159e Gotharda Welzela m\u011bly 6 rejst\u0159\u00edk\u016f v manu\u00e1lu, dva v ped\u00e1lu a ojedin\u011bl\u00e9 zdoben\u00ed p\u00ed\u0161\u0165al. V roce 1913 je z\u00edskal MUDr. Perlhefter a z jeho vlastnictv\u00ed byly v roce 1960 p\u0159eneseny do po\u017e\u00e1rem po\u0161kozen\u00e9ho kostela v T\u0159ebsku u P\u0159\u00edbrami. Byly opraveny a roz\u0161\u00ed\u0159eny a dnes se \u0159ad\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed funk\u010dn\u00ed varhany u n\u00e1s. Jejich zvuk byl zaznamen\u00e1n na n\u011bkolika gramofonov\u00fdch desk\u00e1ch. Nyn\u011bj\u0161\u00ed dvoumanu\u00e1lov\u00e9 varhany (6\/3\/2) jsou na k\u016fru od roku 1913, kdy je zde osadila varhan\u00e1\u0159sk\u00e1 firma Anton\u00edna M\u00f6lzera. N\u00e1stroj p\u016fvodn\u011b postavil Carl Hesse z V\u00eddn\u011b v roce 1868 pro jin\u00fd kostel. V sou\u010dasnosti je n\u00e1stroj ve \u0161patn\u00e9m stavu.<\/p>\n
Na v\u00fdchodn\u00ed st\u011bnu presbyt\u00e1\u0159e byl v\u00a0r. 1903 p\u0159em\u00edst\u011bn p\u0159elomen\u00fd mramorov\u00fd n\u00e1hrobn\u00edk Franti\u0161ka Karla Z\u00e1ruby z\u00a0Hust\u00ed\u0159an. Do t\u00e9 doby kryl vstup do krypty. Plochu n\u00e1hrobn\u00edku vypl\u0148uj\u00ed n\u00e1pisov\u00e1 deska a pod n\u00ed z\u00e1rubovsk\u00fd erb ve v\u011bnci, voln\u00e9 plochu na jeho obvod\u011b (cvikly) zdob\u00ed symboly smrti – lebky se sk\u0159\u00ed\u017een\u00fdmi hn\u00e1ty. Latinsk\u00fd n\u00e1pis m\u00e1 dv\u011b \u010d\u00e1sti: VIATOR QUIESCENTIBUS PRECARE \/ REqUIEM AETERNAM. \/ QUAE LEGIS VIATOR NON LAPIDI DICTA PUTA, SED TIBI \/ QUI VIVUS OMNEM LAPIDEM MOVES \/ MAGNETI SIMILEM DICAS, ILLE FERRUM, \/ ISTE TRAHIT HOMINES. \/\/ HOC CUM INEVITABILE NON SIT \/ IPSE SIBI SUAEq. FAMILIAE VIVUS \/ HUNC LAPIDEM POSUIT \/ ILLUSTRISSIMUS DOMIN. DOMIN. FRANCISCO \/ CAROLVS COMES ZARUBA DOM. AB HUSTIRZAN \/ HAEREDITARIUS DOMINUS IN KOSTELETZ CIS \/ AQUILAM, POTTENSTEIN ET SWOJANOW ETC. \/ SACRAE CAESAREAE REGIAEq MAJESTATIS ACTVALIS \/ CAMERARIUS \/ A: M: DC:XC: VII.<\/p>\n
V\u00a0nep\u0159\u00edstupn\u00e9 krypt\u011b je ulo\u017eena c\u00ednov\u00e1 rakev Marie Maxmili\u00e1ny Z\u00e1rubov\u00e9, rozen\u00e9 z\u00a0Ugarte na Borovnici, po\u0159\u00edzen\u00e1 v\u00a0roce 1711 s\u00a0dv\u011bma n\u00e1pisy: In vivis Illustrissimus Dominus Franciscus Carolus S. R. I. Comes Zaruba, Dominus ab Hustir\u017ean S. Caes. Regiaque Majestatis aactualts Camerarius hanc staneam Tumbam, in qua requiescit, fieri fecit A. o. 1710.\/\/ In hac Tumba reposita est Illustrissima Domina Maria Maximiliana Comitisa Zarubiana nata Comiisa ab Ugarte, Domina in Borownitz, Martua 24 Martii A. o. 1711. \/\/<\/p>\n
V\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti h\u0159bitova v\u00e9vod\u00ed monument\u00e1ln\u00ed k\u0159\u00ed\u017e z\u00a0roku 1790 p\u0159em\u00edst\u011bn\u00fd sem od domu \u010dp. 52 na n\u00e1m\u011bst\u00ed, jihov\u00fdchodn\u011b od kostela stoj\u00ed kaple sv. Flori\u00e1na s\u00a0n\u00edzkou st\u0159\u00ed\u0161kou, od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed jen chab\u011b nahrazuj\u00edc\u00ed star\u0161\u00ed b\u00e1\u0148 s\u00a0lucernou. Pozoruhodn\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b tov\u00e1rnick\u00e9 rodiny Seykorovy na severn\u00ed stran\u011b chr\u00e1mu chr\u00e1n\u00ed litinov\u00fd plot s\u00a0novorom\u00e1nskou v\u00fdzdobou. Jedn\u00e1 se o s\u00e9riov\u00fd v\u00fdrobek, kter\u00fd najdeme nap\u0159. v\u00a0ohrazen\u00ed rotundy sv. K\u0159\u00ed\u017ee na pra\u017esk\u00e9m Star\u00e9m M\u011bst\u011b. Na st\u011bn\u011b kosteln\u00ed lodi jsou v\u00a0t\u011bchto m\u00edstech osazeny mramorov\u00e9 reli\u00e9fy Je\u017e\u00ed\u0161e Krista a Panny Marie od Tom\u00e1\u0161e Seidana z\u00a0r. 1876. K nejv\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00edm funer\u00e1ln\u00edm pam\u00e1tk\u00e1m h\u0159bitova pat\u0159\u00ed hrobky p\u0159i severn\u00ed ohradn\u00ed zdi. V\u00a0polovin\u011b z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti to je hrobka rodiny l\u00e9ka\u0159e V. Alberta z\u00a0roku 1906 se sochou and\u011bla se zlomen\u00fdm k\u0159\u00eddlem podle modelu \u00fasteck\u00e9ho rod\u00e1ka Quida Koci\u00e1na a ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti hrobka rodiny tov\u00e1rn\u00edka Josefa Dost\u00e1la z\u00a0roku 1928 se sochou chlapce od Leo\u0161e Kub\u00ed\u010dka, vandalsky zni\u010denou v\u00a0r. 2000. Lok\u00e1ln\u00ed zaj\u00edmavost\u00ed je nepochybn\u011b hrob velitele hasi\u010d\u016f Josefa Bedrny, hrdinsky zem\u0159el\u00e9ho p\u0159i velk\u00e9m po\u017e\u00e1ru Na sk\u00e1le 16. dubna 1894, ozdoben\u00fd dnes ji\u017e ojedin\u011bl\u00fdm litinov\u00fdm novogotick\u00fdm pylonem.<\/p>\n
Ji\u0159\u00ed Slav\u00edk<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
V\u00a0roce 1572 byl na poli v\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta zalo\u017een na z\u00e1klad\u011b odkazu h\u0159bitov s\u00a0kapl\u00ed, nahrazenou v\u00a0letech 1685-1691 dne\u0161n\u00edm kostelem sv. Anny. Jeho ran\u011b barokn\u00ed stavbu doplnila kamenn\u00e1 ohradn\u00ed ze\u010f s \u0161estibokou kapl\u00ed sv. Flori\u00e1na v\u00a0jihov\u00fdchodn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed a v\u00a019. stolet\u00ed m\u00e1rnic\u00ed v\u00a0severov\u00fdchodn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed. Kostel byl vystav\u011bn jako z\u00e1meck\u00fd, proto jej postr\u00e1d\u00e1me v\u00a0popisu kosteleck\u00fdch kostel\u016f od d\u011bkana … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu sv. Anna<\/span>