{"id":61,"date":"2014-03-14T14:21:45","date_gmt":"2014-03-14T13:21:45","guid":{"rendered":"http:\/\/kno.farnost.cz\/?page_id=61"},"modified":"2017-03-13T14:13:00","modified_gmt":"2017-03-13T13:13:00","slug":"sv-jiri","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/kno.farnost.cz\/?page_id=61","title":{"rendered":"sv. Ji\u0159\u00ed"},"content":{"rendered":"

Jm\u00e9no Kostelce ukazuje, \u017ee zde k\u0159es\u0165ansk\u00fd chr\u00e1m (castellum <\/em>– pevnost chr\u00e1mov\u00e1) st\u00e1l ji\u017e od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku dne\u0161n\u00edho os\u00eddlen\u00ed. Dosud zn\u00e1m\u00e9 archeologick\u00e9 n\u00e1lezy dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se tomu stalo v polovin\u011b 13. stolet\u00ed. V p\u00edsemn\u00fdch pramenech se Kostelec prvn\u011b objevuje \u00fadajn\u011b v roce 1303, kdy majitel panstv\u00ed Mikul\u00e1\u0161 z Pot\u0161tejna m\u011bl darovat podac\u00ed pr\u00e1vo ke kostelu zderazsk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016fm. Autentickou zm\u00ednku o opevn\u011bn\u00e9m kostele a o hrazen\u00e9 osad\u011b najdeme v\u0161ak a\u017e ve Zbraslavsk\u00e9 kronice z r. 1316, kdy p\u0159i dob\u00fdv\u00e1n\u00ed tvrze zahynul Jan z Vartenberka. <\/p>\n

Kosteleck\u00fd kostel byl od 14. stol. hlavou d\u011bkan\u00e1tu sahaj\u00edc\u00edho od T\u00fdni\u0161t\u011b n. Orl. a\u017e po Mladkov. Pat\u0159ilo mu 36 farnost\u00ed s 27 kostely. V t\u00e9 dob\u011b bylo m\u011bsto sou\u010d\u00e1st\u00ed pot\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed. Kdy\u017e v r. 1339 markrab\u011b Karel (Karel IV.) dob\u00fdval hrad Pot\u0161tejn, na\u0161el jeho p\u00e1n, loupe\u017eiv\u00fd ryt\u00ed\u0159 Mikul\u00e1\u0161, v trosk\u00e1ch hlavn\u00ed v\u011b\u017ee smrt, p\u0159ipadlo panstv\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 komo\u0159e. Od roku 1352 vlastnily m\u011bsto s p\u0159ilehl\u00fdmi pozemky r\u016fzn\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rody (m.j. Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, Jan z Per\u0161tejna, Adam Hrz\u00e1n z Harasova).<\/p>\n

Po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e si ve Vald\u0161tejnov\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch vyd\u011blal Nizozemec Ka\u0161par Gramb tolik pen\u011bz, \u017ee si mohl koupit pot\u0161tejnsk\u00e9 panstv\u00ed. Jeho man\u017eelka Magdal\u00e9na Grambov\u00e1 p\u0159ivezla z Holandska krajk\u00e1\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed a zalo\u017eila tak tradici vambereck\u00e9 krajky. V roce 1796 koupil od Cavriani\u016f panstv\u00ed kn\u00ed\u017ee Josef Kinsk\u00fd z Vchynic a Tetova.<\/p>\n

Podobu p\u016fvodn\u00edho kostela nezn\u00e1me, st\u00e1l zajist\u00e9 na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho kostela a byl obklopen h\u0159bitovem. Zda byl tento kostel nejd\u0159\u00edve d\u0159ev\u011bn\u00fd a posl\u00e9ze nahrazen zd\u011bn\u00fdm nebo zde od po\u010d\u00e1tku byl budov\u00e1n zd\u011bn\u00fd chr\u00e1m, nelze bez archeologick\u00e9ho v\u00fdzkumu ur\u010dit.<\/p>\n

Z vybaven\u00ed p\u016fvodn\u00edho chr\u00e1mu, postupn\u011b p\u0159estavovan\u00e9ho a\u017e do 2. poloviny 18. stolet\u00ed, se zachovaly zvon Mikul\u00e1\u0161, ulit\u00fd v roce 1497 Janem Konv\u00e1\u0159em z pra\u017esk\u00e9ho Star\u00e9ho m\u011bsta; socha Madony z doby kolem roku 1500 a c\u00ednov\u00e1 k\u0159titelnice z roku 1540 zhotoven\u00e1 V\u00e1clavem Konv\u00e1\u0159em z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9. T\u0159i kovov\u00e9 nohy maj\u00ed podobu faun\u016f. So\u0161ky apo\u0161tol\u016f, kter\u00e9 byly na k\u0159titelnici, n\u011bkdo odcizil.<\/p>\n

V\u00e1le\u010dn\u00e9 rekvizice kostel ochudily o zvony Popla\u0161n\u00edk z roku 1540, Medi\u00e1n z r. 1587 od zvona\u0159e Hanse Pauera, Poledn\u00edk z roku 1603 zvona\u0159e Simeona Stodoly z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9, Um\u00edr\u00e1\u010dek (1726) a Sanktus (1749). Tyto zvony v\u0161ak p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b visely v d\u0159ev\u011bn\u00e9 zvonici, postaven\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu 16. stolet\u00ed p\u0159ed jihoz\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00edm kostela. Z p\u011bti zvon\u016f v n\u00ed zav\u011b\u0161en\u00fdch se dochoval je\u0161t\u011b zvon Ambro\u017e, ulit\u00fd v r. 1568 kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00fdm konv\u00e1\u0159em Adamem Tarabou.<\/p>\n

Ve druh\u00e9 polovin\u011b 17. stolet\u00ed pro\u0161el kostel barokn\u00ed p\u0159estavbou, z n\u00ed\u017e dnes zn\u00e1me pouze podobu \u0161t\u00edtov\u00e9ho z\u00e1padn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed. V roce 1749 bylo v kamenn\u00e9m ohrazen\u00ed h\u0159bitova \u0161est kapl\u00ed, zvonice, kostnice a ba\u0161ta pro nek\u0159t\u011b\u0148\u00e1tka. Sou\u010d\u00e1st\u00ed kostela tehdy byla i v\u011b\u017e s ochozem pro hl\u00e1sn\u00e9, vybaven\u00e1 hodinami.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fd d\u011bkansk\u00fd kostel sv. Ji\u0159\u00ed nechal v letech 1769-73 postavit Kry\u0161tof Gavriani stavitelem Franti\u0161kem Kermerem (1710-1786) z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9. Franti\u0161ek Kermer byl \u017e\u00e1kem Kili\u00e1na Ign\u00e1ce Dienzenhofera(1689 a\u017e 1751), kter\u00fd se stal jedn\u00edm z tv\u016frc\u016f specifick\u00e9ho \u010desk\u00e9ho baroka. Jedn\u00e1 se o vysoce architektonicky kvalitn\u00ed pozdn\u011b barokn\u00ed kostel na p\u016fdorysu prot\u00e1hl\u00e9ho (latinsk\u00e9ho) k\u0159\u00ed\u017ee s trojboce uzav\u0159en\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em, n\u00edzkou neprosv\u011btlenou kopul\u00ed nad k\u0159\u00ed\u017een\u00edm a s \u010dtvercovou sakristi\u00ed v ose. Presbyt\u00e1\u0159 je od lodi odd\u011blen kamennou m\u0159\u00ed\u017ekou zhotovenou patrn\u011b podle n\u00e1vrhu Franti\u0161ka Kermera. Z\u00e1padn\u00edmu pr\u016f\u010del\u00ed dominuj\u00ed po obou stran\u00e1ch dv\u011b hranolovit\u00e9 v\u011b\u017ee, v nich\u017e jsou um\u00edst\u011bny zvony.<\/p>\n

Kostel byl po dokon\u010den\u00ed a po po\u017e\u00e1ru roku 1777 postupn\u011b vybavov\u00e1n. Pozdn\u011b barokn\u00ed a rokokov\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed z obdob\u00ed kolem roku 1778 bylo pseudoslohov\u011b renovov\u00e1no v letech 1891-1893. Nad sloupov\u00fdm klasicizuj\u00edc\u00edm pozdn\u011b barokn\u00edm hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159em je zav\u011b\u0161en obraz sv. Ji\u0159\u00ed z r. 1891 od Adolfa Wernera. Na tabern\u00e1klu mezi dv\u011bma adoruj\u00edc\u00edmi and\u011bly (1778) stoj\u00ed ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e1 pozdn\u011b gotick\u00e1 socha Madony.<\/p>\n

\u010cty\u0159i bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e jsou pozdn\u011b rokokov\u00e9. Na severn\u00ed stran\u011b p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 lodi stoj\u00ed olt\u00e1\u0159 sv. V\u00e1clava, na ji\u017en\u00ed stran\u011b sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho, na severn\u00ed stran\u011b lodi Panny Marie Lurdsk\u00e9 a ji\u017en\u00ed sv. Jana Nepomuck\u00e9ho. V podv\u011b\u017e\u00ed je kaple sv. K\u0159\u00ed\u017ee s t\u00e9m\u011b\u0159 klasicistn\u00edm souso\u0161\u00edm Kalv\u00e1rie. U p\u0159edn\u00edho polopil\u00ed\u0159e je postavena rokokov\u00e1 kazatelna, lavice z t\u00e9\u017ee doby jsou mistrnou uk\u00e1zkou \u0159ezb\u00e1\u0159sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed. K\u0159\u00ed\u017eovou cestu namaloval A. M\u00fahler podle Fiihricha. Pod kruchtou vis\u00ed obraz sv. Aloise, jeho\u017e autorem je J.Umlauf.<\/p>\n

U ji\u017en\u00edch dve\u0159\u00ed – vedle svatost\u00e1nku a zpov\u011bdnice stoj\u00ed k\u0159\u00ed\u017e od akademick\u00e9ho socha\u0159e Leo\u0161e Kub\u00ed\u010dka datovan\u00fd do let 1934-1935. Tento k\u0159\u00ed\u017e daroval patron kostela hrab\u011b Franti\u0161ek Kinsk\u00fd. Je to jedine\u010dn\u00e1 uk\u00e1zka modernistick\u00e9ho um\u011bn\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e v tomto obdob\u00ed tvorba s n\u00e1bo\u017eenskou t\u00e9matikou nebyla p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e1.<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed varhany jsou dvoumanu\u00e1lov\u00e9 (16 rejst\u0159\u00edk\u016f) z r. 1863 od Amadea Hanische z Rychnova n. K., nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd varhann\u00ed pozitiv postavil roku 1698 Theodor Agadoni.<\/p>\n

P\u0159i chr\u00e1mu sv. Ji\u0159\u00ed p\u016fsobila \u0159ada v\u00fdrazn\u00fdch kn\u011b\u017esk\u00fdch osobnost\u00ed. Jmenujme alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 z nich: V letech 1653 – 1657 to byl Tom\u00e1\u0161 Pe\u0161ina z \u010cechorodu, kn\u011bz, historik a p\u0159\u00edtel Bohuslava Balb\u00edna – kter\u00fd jako mlad\u00fd kaplan p\u016fsobil na kosteleck\u00e9 \u0161kole v roce 1644. Od roku 1934 byl duchovn\u00edm spr\u00e1vcem d\u011bkan P. Jan Kuchta, kter\u00fd byl v \u0159\u00edjnu 1949 zat\u010den a odsouzen na 13 let do v\u011bznice M\u00edrov. V \u0159\u00edjnu 1953 byl jmenov\u00e1n administr\u00e1torem P. Josef Petruj, kter\u00fd zde p\u016fsobil a\u017e do b\u0159ezna 2003.<\/p>\n

\"jiri\"<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jm\u00e9no Kostelce ukazuje, \u017ee zde k\u0159es\u0165ansk\u00fd chr\u00e1m (castellum – pevnost chr\u00e1mov\u00e1) st\u00e1l ji\u017e od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku dne\u0161n\u00edho os\u00eddlen\u00ed. Dosud zn\u00e1m\u00e9 archeologick\u00e9 n\u00e1lezy dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se tomu stalo v polovin\u011b 13. stolet\u00ed. V p\u00edsemn\u00fdch pramenech se Kostelec prvn\u011b objevuje \u00fadajn\u011b v roce 1303, kdy majitel panstv\u00ed Mikul\u00e1\u0161 z Pot\u0161tejna m\u011bl darovat podac\u00ed pr\u00e1vo ke kostelu zderazsk\u00fdm … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu sv. Ji\u0159\u00ed<\/span> →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":32,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-61","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/61","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=61"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/61\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/32"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kno.farnost.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=61"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}